Terezín

Vstup do pevnosti

Terezín je malé pevnostní město, které se nachází asi 3 km jižně od Litoměřic v Ústeckém kraji. Leží na řece Ohři (nedaleko soutoku s Labem), která jej rozděluje na dvě části – Malou a Velkou pevnost Terezín. Právě Malá pevnost, jež sloužila za druhé světové války jako ghetto a koncentrační tábor pro Židy, činí z Terezína světově známé místo.

Historie

Malá pevnost TerezínPevnost Terezín byla postavena za vlády císaře Josefa II. Roku 1780 byla zahájena stavba, o dva roky později byl Terezín prohlášen svobodným královským městem a v roce 1790 byla pevnost již schopna plnit svoji obrannou funkci. Spolu s dalšími pevnostmi (například Josefovem) měla chránit přístupové cesty během prusko-rakouských válek. Nicméně ke skutečnému boji nikdy nedošlo a díky změně způsobu boje se pevnost stala zastaralou.

Malá pevnostNejvýznamnější období pevnosti Terezína se začalo psát v roce 1940, kdy zde byla zřízena věznice pražského gestapa. O rok později v listopadu vzniklo ghetto – koncentrační tábor pro Židy. To mělo hned tři funkce. První z nich byla tranzitní – z Terezína bylo vlakem transportováno přes 87 000 vězňů, hlavně do plynových komor v Osvětimi – Birkenau. Dalším úkolem Terezína byla decimace – za celou dobu zde zahynulo přibližně 35 000 vězňů z celkového počtu 140 000 osob, které ghettem prošlo. Většina osob zemřela díky špatným hygienickým podmínkám a nedostatečné zdravotní péči. Ke sklonku války přijížděly do Terezína transporty z táborů, které musely ustoupit před blížící se frontou. Mnoho vězňů přijelo již mrtvých či vážně nemocných. Rozšířila se epidemie tyfu, která si vyžádala stovky obětí i po osvobození tábora a zkomplikovala tak repatriaci bývalých vězňů. Poslední funkce byla propagandistická. Falešný obraz „samosprávného židovského sídelního území“ se stal „kulisou“ pro zahraničí, která zakrývala skutečný stav věci.

 

Památník Terezín

Památník TerezínKrátce po skončení druhé světové války začaly snahy o zachování a udržení místa, jež se mělo stát pietním, připomínkou, ale i výstrahou pro budoucí generace. V roce 1947 tak vláda Československa rozhodla o zřízení památníku. V současnosti je Památník Terezín (národní kulturní památka) tvořen souborem pietních míst, která jsou mnohdy značně rozptýlena a netvoří ucelenou lokalitu. K těmto místům patří především Malá pevnost jako historická část Terezína, Národní hřbitov, Muzeum ghetta, Židovský hřbitov s krematoriem a Ruský hřbitov, Památník sovětských vojáků, Magdeburská kasárna a další místa.

Některé objekty jsou volně přístupné, jiné jsou součástí dvou prohlídkových okruhů – Malé pevnosti nebo Muzea Ghetta. Dosti spornou kapitolou současnosti je výše vstupného, která v roce 2007 pro dospělého činí 160 Kč (resp. 130 pro studenty) do Malé pevnosti nebo Muzea ghetta. Kombinované vstupné pro oba okruhy činí 200 Kč (snížené 150). Nelze se tedy divit, že až 75 % návštěvníků tvoří cizinci. Objektů památníků je celá řada a znalci historie si určitě přijdou na své. Pokud se však o historii tolik nezajímáte, nemáte příliš času na prohlídku či máte hlouběji do kapsy, zvažte, zda nestačí navštívit volně přístupné expozice, kterou je například Národní hřbitov, který určitě stojí za to vidět. Památník je otevřen po celý rok (kromě Vánoc a Nového roku). Více informací je možné získat na webových stránkách Památníku Terezín ( www.pamatnik-terezin.com ).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *